Vítejte na stránkách sběratele Emanuela Petráně
Školáky uchvátila výstava o půldruhém tisíci tužek
Všechno vlastně začalo špatným počasím. V anglickém Cumberlandu vyvrátila vichřice strom, pod jehož kořeny se objevil dosud neznámý černý kámen, který byl tak měkký, že se jím dalo psát. Tak byl v 16. století objeven grafit, hlavní surovina potřebná pro výrobu tužek.
Zpočátku se grafit používal v ryzí podobě. Ručně se řezal a brousil na tenké tyčinky, které se vkládaly do dřeva. Kolem roku 1790 se začala vyrábět tuhová jádra ze směsi grafitu a jílu. Tak se zrodila tužka v dnešní podobě. V letech 1846-1848 postavili synové vynálezce moderní tužky Ludvík a Carl Hardtmuthovi tužkárnu v Českých Budějovicích KOH-I-NOOR. Od samého počátku se řadí mezi světové výrobce psacího a kreslícího náčiní a české tužky mají dodnes své jméno.
Již 30 let Emanuel Petráň ze Žatce sbírá dřevěné tužky. Svou sbírkou 1645 tužek je na druhém místě mezi sběrateli v České republice. Za nejvzácnější považuje on sám tužku z roku 1968 s vyobrazením tehdejších představitelů státu nebo tužku z roku 1938 s vyobrazením T. G. Masaryka. Mezi perličky ve sbírce patří například miniaturní zápisníček s tužkou na řetízku z roku 1920 z Františkových lázní, do kterého si pánové zapisovali čísla pokojů dam a jiné intimní podrobnosti, dále pak taneční pořádek s tužkou z 1. Rolnického plesu v Brně, dále pak tužka ze slonové kosti, tužka s teploměrem a spousty dalších. "Mým největším cílem je vytvoření Muzea české tužky, stálé expozice v tužkárně v Českých Budějovicích. Na tom aktivně spolupracuji s Ing. Geblerem z Prahy, což je největší sběratel u nás," prozradil svůj sen pan Petráň. Ještě do poloviny března je možné shlédnout sbírku tužek pana Petráně v papírnictví paní Kdýrové v Hájkově ulici, kde je možné si domluvit i velmi zajímavý a poutavý výklad pana Petráně.
Autor: Eva Dekařová Rubrika: Zajímavosti Datum: 15. února 2002